Jaké vybavení si připravit před nákupem malé želvy TESTUDO

Vhodný rozměr a typ terária nebo želvího stolu

Toto doporučení se týká převážně chovu úplně malých želv přes zimu v teráriu nebo želvím stole. Nesmíme zapomenout, že želvy TESTUDO milují pobyt venku, což je to pro ně přirozené prostředí a nic lepšího pro ně nelze v umělých podmínkách vymyslet. Chov jen v želvím stole/želváriu/teráriu, bez možnosti venkovního výběhu, nemohu doporučit a vždy se to snažím potencionálním zájemcům rozmluvit.

Ideální způsob chovu těchto želv je od jara do podzimu venku a přes zimu zimovat, tak jak to mají želvy v přírodě. Byla by obrovská škoda tyto evropské tvory přizpůsobené na celoroční pobyt venku chovat celý život doma. Pokud bychom chtěli chovat želvu přes zimu v teráriu, zvolíme raději jiný druh suchozemské želvy – např. z Ameriky, Afriky, který nezimuje, popřípadě nějaký druh vodní želvy např. Klapavku.

Protože nejběžněji jsou k dostání mláďata cca do jednoho roku, budeme vycházet z toho, že jsme si dovezli mládě právě tohoto stáří.

Před koupí želvy již máme nachystanou vhodnou ubikaci, kde želvu ubytujeme. Bohužel to musím zmínit – někteří lidé mají pocit, že napřed koupí želvu, tu strčí do krabice od bot, a pak začnou “něco” shánět. Jedna, na první pohled z nejrozumnějších a nepohodlnějším cest, je koupit terárium a želvu přímo od chovatele. V zásadě s tím mohu souhlasit, bohužel ale několik chovatelů prodává terária buď velmi malá (která se přehřívají) nebo dokonce s nevhodným osvětlením. Navíc je samozřejmě takové „zařízené terárium“ mnohdy i o tisíce dražší, než pokud byste si ho poskládali sami. Takže ano, ale vždy je lepší si o potřebách želvy napřed něco nastudovat, abychom pak nekoupili něco nevhodného.  

Vhodná ubikace je želví stůl, želvárium nebo terárium, NE akvárium! Možná vás teď napadlo, jaký je rozdíl mezi akváriem a želvím stolem. Zásadní rozdíl je ve výšce stěn, kdy akvárium bývá většinou hluboké a tím u dna téměř necirkuluje vzduch a přehřívá se.

Mnou doporučený rozměr ubikace je 100 x 50 x 50 cm nebo větší, každý dle svých možností. Úplné minimum pro jednu malou želvu je rozměr 80 x 40 x 40 cm, ale to je opravdu minimum. Samozřejmě rozměr volíme dle staří a počtu želv, který v něm chceme chovat.

1. Želví stůl

Želví stůl je vlastně jen taková ohrádka, s výškou stěn cca 20 – 30 cm (opět záleží na celkovém rozměru stolu, druhu a stáří chované želvy).

Nejčastěji bývá zhotovený ze skla, lamina nebo kombinace obojího a přestože je to nejlevnější řešení ubikace, z mého pohledu pro želvy testudo nejvhodnější.

Hlavní výhodou želvího stolu je, že dobře větrá a nepřehřívá se. Také máme lepší vizuální kontakt se želvou a nekoukáme na ni přes sklo jako do vitríny.

Malá komplikace může být uchycení osvětlení. Pokud není želví stůl umístěn v nějakém regálu kde je strop, kam je svítidla možné uchytit, je nutné dokoupit nebo vyrobit držáky na osvětlení.

Stůl o rozměru 80 x 60 x 25 cm.

V případě nouze nebo pokud želvu potřebujeme umístit do karantény dobře poslouží obyčejný plastový box z hobby marketu, v obchodech s nábytkem prodávaný někdy pod názvem úložná krabice.

2. Želvárium

Pokud nejste kutil nebo se prostě jen nechcete zaobírat vymýšlením držáků světel nad želvím stolem nebo se Vám prostě jen želví stůl nelíbí. Velice vhodným kompromisem mezi stolem a klasickým zavřeným teráriem by mohlo být tzv. želvárium.

Želvárium stejně jako stůl je dobře odvětrané a zároveň si pohodlně můžeme na strop připevnit osvětlení. Osobně toto řešení také doporučuji, poněvadž dobře plní účel a na sestavení to není složité.

3. Terárium

Z mého pohledu na chov želv testudo nejméně vhodné a vyšší vynaložené finanční prostředky oproti stolu nebo želváriu želva nikterak neocení. Klady, které bychom mohli u zavřeného terária vyzdvihnout, abych ho pouze jen nehanil, je snažší udržení vyšší vzdušné vlhkosti a eliminace pachů např. z krmení, substrátu, exkrementů.

Při koupi terária je nutné dodržet dvě zásadní věci.

Za první: rozměr nejméně 80 x 40 x 40 cm, čím větší, tím lepší a u terárií to platí dvojnásob. U malých rozměrů terárií typu 60 x 30 x 30 cm hrozí přehřívání ubikace, proto jsou naprosto nevhodná a riskujeme zdraví zvířete. Chápu, že to svádí pro malinkou želvu velikosti desetikoruny zakoupit toto levné řešení, ale nejde o to, že by želvě prostor nestačil. Problém je teplota, která na tak malém prostoru bude vždy pro chov želv tohoto druhu příliš vysoká.

Za druhé: pokud chceme mít zavřená dvířka, musí mít tzv. dvojité větrání (spodní a vrchní), to je opravdu velice důležité! Já osobně jsem měl vždy dvířka úplně vysazena nebo byly alespoň pootevřena, aby vzduch lépe cirkuloval.

Vrchní větrací lišta

Spodní větrací lišta

Poněvadž želvy využívají jen spodní plochu terária – dno, jsou nevhodná terária, která mají spodní větrání řešeny formou tzv. rampy. Bohužel tyto terária jsou k dostání nejčastěji a terária bez rampy si musíte většinou nechat slepit tzv. na míru.

Tento typ větrání je pro chov želv nepraktický. Ukrajuje část dna, kterou by želva jinak mohla využívat, mřížkou propadává ven substrát, a v neposlední řadě se želva snaží na tento schodek vylézt. Pokud se jí to povede, jednak hrozí úprk, a při zachycení drápků do mřížky o ně může lehce přijít.

Z toho vyplývá, že vhodné terárium pro želvu, by mělo mít přední větrání umístěno svisle na přední liště terária (větrání mohou tvořit například malé mezery mezi pásky skla, vrtaná lišta, děrovaný plech … ).

Abychom dvířka mohli mít vysazena, je nutné, aby celá přední lišta/panel na které jsou umístěny pojezdy pro skla, nebyl příliš nízký. Pokud by přední lišta měřila ode dna, po spodní hranu skel např. jen 10 cm a my nasypeme 5-7 cm hoblin, je rázem želva téměř nahoře a hrozí úprk, pokud jsou skla vysazena. Tudíž při koupi terária myslíme na to, aby přední lišta terária byla dosti vysoká, doporučuji alespoň 15cm, vždy ovšem záleží na celkové výšce terária a velikosti želvy.

Na zadní část terária, a někdy i na boky, je vhodné umístit tapetu nebo nějaký typ vhodného pozadí (nemělo by svou členitostí příliš zasahovat do prostoru terária, aby ho nezmenšovalo). 

Želvy přes pozadí potom nevidí ven a nemají pak tendenci se tak moc škrábat po skle za účelem úniku (želvy totiž průhledné sklo nevnímají jako překážku).

Terárium neumisťujeme přímo k radiátoru nebo na okno ! Mohlo by se přehřívat.

Osvětlení terária nebo želvího stolu

Krásný želví stůl, co říkáte ? Co ale určitě nesmí být, je kámen pod výhřevnou žárovkou!!!!

Ubikace pro želvu musí obsahovat nejméně dva typy osvětlení !

1. zářivku jako simulaci denního světla. Noví majitelé želvy občas chtějí na denním osvětlení ušetřit s tím, že je přece v místnosti světlo od okna. To je bohužel zejména v zimním měsících absolutně nedostatečné a poté je želva většinu dne v šeru. Přitom ji simulujeme letní měsíce.

Denní osvětlení by mělo svítit alespoň 10 – 12 hodin denně.

Naším cílem je, aby zvíře vnímalo přirozené a nezkreslené barvy, k čemuž nejlépe slouží plnospektrální zářivky. Doporučit mohu plnospektrální lineární zářivky značky OSRAM BIOLUX nebo NARVA BIOVITAL.

Vhodná teplota světla by se měla pohybovat kolem 6000K, takže hledat číselné označení trubic 865, 958, 965.

Nicméně v dnešní době to není úplně jednoduché, téměř všude už člověk naráží pouze na LED a proto jsou dostupné spíše už jen ve speciálních obchodech.

Shrnutí: Budeme tedy potřebovat zářivkové svítidlo a do něho zářivku.

Svítidlo a zářivku volíme dle délky ubikace, vždy přes celou délku terária/želvária nebo stolu.

Příklad:

1. Rozměr 80x40cm-ZÁŘIVKOVÉ SVÍTIDLO 18W T8 a zářivku OSRAM BIOLUX 18W 60 CM T8
2. Rozměr 100×50-ZÁŘIVKOVÉ SVÍTIDLO 30W T8 a zářivku OSRAM BIOLUX 30W 90 CM T8

Lze samozřejmě použít i svítidla a zářivky T5, ale z mého pohledu jsou ještě hůře dostupné, než starší typ zářivek T8.

Pokud zářivkové svítidlo obsahuje plastový kryt trubice tak ho odejmeme (filtruje UVA záření).

Co bych ještě rád zmínil. Pro plazy je nevhodné LED osvětlení, které má velký podíl modrého a červeného světla. Vyjímkou jsou speciální širokospektrální LED svítidla prodávaná v tera shopech využívající bílé LED diody s vynikající kvalitou. Tohle je z mého pohledu blízká budoucnost, nicméně momentálně jsou tyto svítidla poměrně drahou záležitostí, tak si budeme muset ještě chvíli počkat.

Jako simulace denního osvětlení lze do želvích stolů také využít tzv. halogenidové výbojky SunLuxDaylight (k jejich provozu je zapotřebí předřadník). Jejich nevýhodou je především vyšší cena a také se dosti zahřívají, takže zvyšují okolní teplotu a v teráriích hrozí přehřívání.

Montáž

Zářivkové svítidlo můžeme nalepit na strop terária třeba transparentním silikonem (nezapomenout odmastit).

2. V bodě 1. jsme vyřešili denní osvětlení a teď potřebujeme, aby se želva měla kde nahřát a kde přijímat UVB záření.

K tomu můžeme a já to vřele doporučuji využít tzv. UVB výbojku s předřadníkem, která slouží k nahřívání želvy a zároveň doplnění nezbytného UVB záření (vitamínu D3) tzv. 2v1.

Na zavěšení výhřevné lampy, lze použít třeba hliníkovou trubičku nebo obrtlík.

Pro mnou doporučený rozměr ubikace 100 x 50 x 50 cm, je vhodná výbojka s předřadníkem např. SUNLUX UV 35W PAR30, možná je i silnější varianta SUNLUX UV 50W PAR30.

Tyto výbojky jsou velice kvalitní a i po několika letech svícení stále vykazovaly velice dobré výsledky UVB záření.

Pokud máme 3 a více zvířat můžeme zakoupit i SUNLUX UV 35W PAR38, která oproti PAR 30 vyzařuje více plošně – více do stran a tak se může v jednom okamžiku slunit více zvířat.

V případě že máme výšku želvária/terária pouze do 40 cm, je vhodnější zakoupit menší výbojku SUNLUX UV 35W PAR20. U stolu toto řešit nemusíme.

Pokud by se Vám zdála varianta s výbojkou příliš finančně nákladná. Tak tu máme ještě druhou “levnější” variantu. Sice se na první pohled zdá ekonomicky výhodnější, ale bohužel je to jen klam, protože toto osvětlení je nutné velice často měnit, takže brzy překonáte cenu výbojky s předřadníkem.

Je nutné zakoupit SPOT žárovku na výhřev želvy a druhou žárovku, která bude dodávat želvě UVB záření, takže místo jedné výbojky budeme mít žárovky dvě.

SPOT žárovka (výhřevná) se většinou pořizuje 40 nebo 25 W, dle značky výrobce (každá hřeje trochu jinak) a výšky terária. Ideálně s běžným závitem E27, se závitem E14 častěji praskají.

Doporučit lze třeba žárovky od EXO TERRA nebo ARCADIE nebo jakoukoli jinou obyčejnou reflektorovou SPOT žárovku (Philips, OSRAM …) , která dříve byla normálně dostupná v obchodech za pár korun, ale teď už najdete spíše jen zbytky na internetu.

Absolutně nevhodné jsou pak LED a obyčejné žárovky do lustru, které svítí plošně a nedokáží želvu prohřát.

Druhou žárovku, kterou budete potřebovat je UVB kompaktní žárovka. V této kategorii lze doporučit například: REPTILE UVB 200 25W nebo SUNLUX UVB 15.0 25W. Tuto UVB žárovku doporučuji zakoupit novou vždy na podzim až budete přesouvat želvu z venkovního výběhu domů, protože přestože bude nadále svítit tak už nebude dodávat dostatek UVB záření.

Obě žárovky by měly být zavěšeny blízko vedle sebe, aby když se želva nahřívá tak zároveň vstřebávala UVB záření. UVB žárovka by měla být zavěšena cca 7 cm nad želvou, pokud je výše tak UVB na želvu nedosvítí a je to zbytečné.

Velice častá chyba chovatelů je, že mají nízkou teplotu pod výbojkou. Doporučená teplota, kterou bychom měli naměřit na teploměru, který položíme na substrát pod výbojku s předřadníkem nebo výhřevnou SPOT žárovkou je 40 stupňů. 33 nebo 35 stupňů dlouhodobě opravdu nestačí. Správná teplota pod výbojkou je pro úspěšný chov a zdraví želvy opravdu důležitá!

V teráriu by měly být různé teplotní gradienty, to znamená, že v teráriu musí být místo, kde se želva může nahřát (teplá část) a také ochladit (chladná část).

V chladné části terária, to znamená na opačné než máme výbojku/výhřevnou žárovku, bychom zcela jistě neměli naměřit více jak 25 stupňů, ideálně 21 – 23 stupňů. 

Velice vhodné jsou také noční poklesy teplot, kdy želva odpočívá, tak jako to je v přírodě. Teplota by teoreticky mohla klesnout až k 15 stupňům, toho ovšem v domě nebo bytě jde většinou jen těžko dosáhnout.

Možná bych už jen doplnil, že výbojku ani výhřevné SPOT žárovky nedoporučuji dávat do žádných květináčů, stínidel a okrasných krytů, kde se výbojka/žárovka přehřívá a rapidně se tak zkracuje její životnost. Tudíž ideální je pouze obyčejná keramická (NE plastová) objímka za pár korun. Tudíž až budete kupovat výbojku, můžete vybrat variantu jen s kabeláží a bez reflektoru a tím ušetříte na pořizovací ceně výbojky. Výbojku pak našroubujeme do již zmíněné keramické objímky.

Celé osvětlení je pak vhodné zapojit do dvou spínacích hodin (úplně postačí obyčejné mechanické), které nám usnadní práci a želvy budou mít stále stejný rytmus svícení, což je žádoucí.

V zimním období mám nastaveno svícení následovně.

Varianta s výbojkou:

Zářivka svítí od 8:30 – 18:30. Výbojka svítí 9 – 17:30.

Varianta UVB kompakt+SPOT žárovka:

Zářivka a UVB kompaktní žárovka 8:30 – 18:30. Výhřevná SPOT žárovka 9 – 17:30.

Jak je vidět na příkladu, výbojka/výhřevná spot žárovka ráno zapíná později a večer vypíná dříve, než zářivka s UVB kompaktem. 

Vysvětlení: slunce také ráno hned po rozednění naplno nehřeje, a večer naopak postupně ubírá na intenzitě, než nastane tma. Samozřejmě to není zdaleka identické jako slunce, ale je zde alespoň nějaký postupný nástup, a útlum intenzity osvětlení a teploty.

Nepodceňujte a nešetřete prosím na osvětlení ubikace – želva je studenokrevný plaz, který je závislý na teplotě a světle svého okolí, a velice na něj reaguje. 

V případě, že se želva dostatečně teplotně nenahřeje a důsledkem toho se jí dostatečně nenastartuje metabolismus, stává se apatická, ospalá a především má problémy s trávením potravy. Hrozí tím vážné zdravotní komplikace.

Pakliže v ubikaci chybí druhý faktor a tím je UVB osvětlení, nedochází k látkové přeměně, a tělo želvy není schopné dostatečně přijímat a vstřebávat vápník, a to bývá jedním z důvodů Rachitidy. Měknutí krunýře a Rachitida (hrbolatý, až zcela zdeformovaný krunýř), není problém jen estetický, ale souvisí s tím i často nevratné poškození vnitřních orgánů, zejména ledvin.

Substrát, aneb především vlhkost a hygiena ubikace

Jedním z pilířů vhodného růstu krunýře želvy je vlhkost. Substrát by měl být permanentně vlhký až mokrý, a mláďata by v něm měla v ideálním případě spát zahrabaná celou noc. 

Spánek ve vlhku, společně s nočním poklesem teplot, tvoří ideální klima pro odpočinek a správný růst naší želvy.

Vhodným substrátem pro malé želvy TESTUDO jsou proto obyčejné hobliny z měkkého dřeva, které dobře absorbují a drží vlhkost, a malé želvy se do nich lehce zahrabávají.

Prosím neplést si hobliny s pilinami nebo dřevěnými chipsy. To je úplně něco jiného.

Správná konzistence hoblin vypadá takto:

Alespoň do dvou až tří let želvy používám hobliny po celém teráriu ve výšce nejméně 5 cm (dle velikosti želvy). Chápu, že nejsou tak estetické jako terária s např. směsí písku a hlíny, ale věřím, že chápete důležitost dostatečné vlhkosti, kterou hobliny plní. U starších želv doporučuji chov pouze venku se zimováním, tudíž substrát již nebudeme nadále řešit.

Jen ještě dodám, že ve venkovních výbězích vlhkost nikterak nesleduji. Samozřejmě kropím výběhy dle potřeby a při té příležitosti liji vodu i do boudy, kde želvy přes noc spí (když chtějí). Ale to je vše.

Bohužel estetika terária občas vyhrává nad potřebou malých želv. Argumenty o přirozeném substrátu v tuto chvíli nejsou na místě, poněvadž chov želvy v umělých podmínkách (ve skleněné krabici), bez přirozené vlhkosti vzduchu, vysokého sloupce půdy, ranní rosy, vysoké trávy a zejména pak ostatních přírodních vlivů (změny teplot a počasí), které v umělém prostředí neprobíhají, je prostě jen jeden článek řetězce, který sám o sobě nic neznamená, a v tomto období želvy neplní funkci, kterou malé želvy potřebují. Udržování hygieny u tohoto substrátu také není jednoduché, měnit např. každý měsíc všechnu hlínu v teráriu, bude fyzicky jistě dosti náročné.

Ráno vytažená želva z hoblin je doslova nacucaná vlhkostí, vypadá jako balónek a tak to má být.

A jak je to s hygienou? Bohužel v chovu želv poslední roky velmi opomíjená záležitost. Bylo by velmi naivní si myslet, že když jakýkoli substrát vyměníme jednou za půl roku, je vše v pořádku.

Při vysokých teplotách, výkalech želvy a zbytcích krmení v substrátu, je již po měsíci (i při pravidelném úklidu) velké množství bakterií, což může vést k mnoha zdravotním komplikacím, např. problémům s očima. 

Jak vidíte, hygiena v ubikaci je velice důležitá a hobliny se snadno mění, jsou lehké, dobře se likvidují a neplesniví. Hobliny měníme dle potřeby v závislosti na velikosti ubikace, stáří a počtu želv. V případě jedné až dvou želv cca jednou za 14 dní.

Protože hoblina je přírodním produktem, v případě jejího pozření želvám nic nehrozí a bez problému projde traktem. Kamarád, který hobliny v chovu používá již 25 let, nikdy úhyn želvy kvůli pozření hobliny nezaznamenal.

Kde hobliny získat? Většina z nás asi nemá v okolí truhláře, od kterého bychom mohli nelakované a bezprašné hobliby získat. Nicméně hobliny jsou relativně levné a lze je zakoupit na eshopech, v petcentrech, hobby marketech atd. 

Dobré zkušenosti mám s hoblinami z eshopu: www.steliva.com, označení: Happy Horse VOLUME, hobliny, podestýlka 20kg 500 l.

Už jen doplním, že hobliny pravidelně proléváme vodou pokojové teploty např. dětskou konvičkou (jen povrchové rosení nestačí). Hobliny musí být stále hodně mokré, někdy i na dně terária vidím stát prolitou vodu, což ale není na škodu, poněvadž se velmi brzy vsákne do hoblin nebo odpaří.

Jednoduchým ukazatelem, zda hobliny máme správně vlhké je, že pokud hobliny zmáčkneme v dlani, měla by z nich kapat voda.

Ostatní vybavení terária / želvího stolu / želvária

V teráriu nebo na želvím stole by želva měla mít k dispozici misku na vodu. Misku volíme přiměřené velikosti, tak aby se do ní želva vlezla, ale aby se v ní neutopila. Pokud je miska glazovaná, je pro malinké želvy vhodnější (aby jim to neklouzalo) na dno misky vysypat oblázky. Vodu denně měníme, želvy si rády do misky s vodou lezou a vykonávají tam potřebu. Dále přidáme druhou misku na drcené skořápky.

Vhodný je také velký placatý kámen, který můžeme umístit například doprostřed ubikace, na který pokládáme želvám potravu, a slouží také k obrušování drápků. Nejčastěji se k tomuto účelu používá břidlice, pláty břidlice je možné zakoupit např. v Hornbachu.

Občas chovatelé přidávají různé domečky, překážky, mosty, apod. Fantazii se meze nekladou, i když z mého pohledu to želvy k ničemu nepotřebují. Pozor bych si dával především na plíseň, která na dřevě díky vysoké vlhkosti ráda a velice rychle vzniká. Upřednostnil bych proto raději věci např. z keramiky a kamene.  Na co určitě nezapomenout, že i v úkrytu je nutné, aby hobliny byly mokré, takže když večer vlhčíme, zvedneme i domeček a navlhčíme hobliny pod ním, to si někdy chovatelé neuvědomí.

Co želvám velice rád dávám je luční seno. Jednak ho v zimě rádi pojídají a také se do něho velice rádi zahrabávají. Pouze je nutné seno hlídat a nenechávat více dní, protože rádo plesniví, takže 2 – 3 dny max.

Všemožné překážky a domečky nedáváme blízko výhřevné žárovky, poněvadž to pro malé želvy může být nebezpečné. V případě pádu a převrácení želvy na záda, přímo pod výhřevnou žárovku, by se želva nemusela hned otočit zpět a mohlo by dojít k jejímu přehřátí a úhynu, na to pozor!

Co určitě doporučuji, je teploměr, zvláště pokud máme terárium, abychom měli stále přehled o teplotě v chladné části.

Vlhkoměr úplně nutný není, pokud pravidelně proléváme hobliny vodou tak víme, že vlhkost je dostatečná a prakticky není co měřit.

Pokud byste přece jen vlhkoměr rádi zakoupili, dobrou zkušenost mám spíše s ručičkovými vlhkoměry s umělým vlasem.

Levné vlhkoměry do 200 Kč jsou většinou k ničemu, poněvadž jsou velice nepřesné.

Co se vůbec nedoporučuje, jsou výhřevné kameny, které želvám škodí.