Čím želvu krmíme

Potrava v létě

Při sestavování vhodného jídelníčku pro naše obrněné kamarády je třeba vycházet z toho, kde tyto želvy v přírodě žijí, co a kolik tam toho mají k snědku. 

Asi není překvapením, že pobývají ve velice na potravu chudých podmínkách. Tudíž mají na výběr pouze kaloricky velmi chudou potravu, s minimem cukrů a bílkovin, ovšem bohatou na vlákninu s většinou vysokým podílem vápníku.

Dle popisu potravy bychom tyto želvy jasně zařadili mezi býložravce, ale k tomuto jídelníčku jsou především donuceni přírodou, poněvadž většinu svého života nic jiného k dispozici nemají. 

Nicméně my víme, že v přírodě, i když velmi výjimečně, se s chutí pustí do mršiny nebo sežerou šneka, hmyz, či žížalu, trus jiného zvířete, tudíž bych je zařadil spíše mezi všežravce.

Přestože jsem teď trochu odbočil, nám z toho stále vyplývá, že základem jídelníčku by měla být, stejně jako v jejich domovině, především luční potrava bohatá na vápník a vlákninu – tzn. vhodná je zejména: 
pampeliška (listy i květ), jitrocel, jetel, kopřivy, bodláky, ptačinec, žabinec, řebříček, hluchavky, luční byliny a trávy… jednoduše vše, co roste na každé zahrádce, v parku nebo louce.

Přes léto pak jsou velice vhodné květy Ibišku, které želvy milují. Dále jako doplněk listy jahodníku i ostružiníku (plody spíše střídmě), listy Moruší, různé sukulenty a tučnolisté rostliny jako např. Netřesky, Sedum, Aloe, Opuncie (podávat bez trnů). Do výběhu je také vhodné zasázet tzv. Psí víno,(Bohyšku) Hostu, Rozchodníky, želvy s oblibou listy těchto rostlin okusují.

Jako pamlsek a pro pestrost stravy je vhodné občas podat sezónní ovoce a zeleninu, např. meruňky, třešně, jablka, blumy, jahody, zelenou slupku od melounu, maliny, borůvky, dýni, okurku, mrkev… tzn. vše ideálně ze zahrady a v době, kdy toto ovoce má sezónu. Naopak není potřeba, a je spíše na škodu, kupovat v zimě v obchodech. A opakuji pouze jako doplněk, což znamená jednou týdně pár kousků, dle toho kolik máme želv.

Naopak vyloženě nevhodná jsou rajčata, saláty, citrusy, šťavely (kyseliny vyvazují vápník, což je nežádoucí), banány, tvaroh, vajíčka, pečivo, piškoty apod. 

Želvy většinou, někdy i s chutí, tyto potraviny pozřou, nicméně je jen obtížně tráví a některé z nich želvám vyloženě škodí, poněvadž je odvápňují. Typický příklad nevhodné a někdy dost často podávané potravy „protože to želva má ráda“ je rajče a hlávkový salát (podotýkám, že jediný vhodný salát je Římský). Oboje želvy milují, ale je to naprosto nevhodná potrava.

Potrava v zimě

V zimě to máme s pestrostí a výběrem vhodné potravy mnohem horší. Jakmile přijdou první mrazy, zmrzne pampeliška a ostatní luční potrava, je nutné přejít na kupované, bohužel.

Přes zimu pak krmíme především:

Čínským (Pak Choi) a Pekingským zelím (vždy vybíráme co nejzelenější hlávky). Velice vhodné jsou Čekankové puky jak bílé (Endivie) tak i červené (Radicchioa) a Římský salát.

Pouze jako zpestření jídelníčku (nekrmíme každý den): Rukola, Polníček, ale třeba i listy Tlustice nebo květy Vánočního kaktusu (u rostlin z květináče si dáváme pozor, aby nebyly hnojené). 

Vhodná jako doplněk je i dýně, která se dá dobře uskladnit a krmit s ní i v zimě.

Potravu nekrájíme ani nikterak neupravujeme, je velice vhodné, aby si želva kousáním do tvrdších věcí brousila zobák, který jinak může přerůst.

Pozor na chemicky ošetřenou zeleninu z obchodů, před podáním raději vždy omýt vodou. 

Určitě bych nepodával shnilou a plesnivou potravu, ale to je asi každému jasné. 
Jako zpestření a doplnění vitamínu A můžeme želvě občas podávat nastrouhanou mrkev.

Přes zimu v květináči pak můžeme pěstovat rostlinu zvanou Kalisie, její listy přes zimu želvám přijdou velice vhod.

Nesmíme zapomenout ani na seno, které by mělo být součástí každého jídelníčku želvy. Pokud máte tu možnost, nejlepší je přes léto nasušit pampelišku, jitrocel, jetel, kopřivy… ve zkratce tzv. luční seno a máte vystaráno.

Pokud tuto možnost nemáme, nezbývá než seno koupit. V obchodech se díváme po seně alpském (jemném) např. PRE ALPIN dostupné na www.glord.cz.

Popřípadě se díváme po seně lučním, s co nejvyšším podílem pampelišky a jetele.

Jen bych dodal, že želva nesmí mít na výběr jinou potravu než suché, a vždy je nutné vytrvat (někdy i několik dní), jinak dá přednost něčemu šťavnatějšímu a seno nám bude odmítat. 

Krmení senem můžeme brát jako takový ukazatel – pokud nám želva žere i seno, máme správně nastavenou velikost krmné dávky.

Granule jsou ve většině případů nevhodné, poněvadž mají vysokou nutriční hodnotu, vysoký podíl bílkovin atd. Netvrdím, že jsou špatné všechny, ale nemám to vyzkoušené. Vždy jsem se bez granulí obešel, a proto vám žádné nedoporučím.

Jediné vhodné granule jsou lisované granulované seno, které můžeme před podáním nechat nepatrně rozmočit ve vodě. Ale proč kupovat granulované seno, když můžeme seno podat v normální, přírodní formě, nelisované.
Všeobecně u krmení želv platí: čím méně, tím lépe, a nejhezčí želvy jsou často vidět u chovatelů tzv. lajdáků. Překrmování a rychlý růst je v soukromých chovech velký problém.

Je plno svědomitých chovatelů, kteří dělají téměř vše dobře, mají výborné vybavení, pravidelně vlhčí, ale želva má přesto všechno Rachitis (hrbolatý) nebo růstem úplně zdeformovaný krunýř. Bohužel důsledek překrmování.

Želva v přírodě roste velmi pomalu, mění se počasí, může ujít každý den i několik kilometrů, k dispozici má třeba jen suchou trávu a přes zimu spí. Oproti tomu při naší péči a chovu v teráriu se má prostě celý rok příliš dobře a rychle roste, což se podepíše nejen na estetice, ale bohužel především na poškození vnitřních orgánů, zejména pak ledvin, pokud je podávána strava bohatá na bílkoviny.

Zda správně krmíme, lze do jisté míry pozorovat přibýváním na váze. Neexistují žádné tabulky, kolik by želva měla mít v roce, dvou atd., každá želva je jiná. Měla by pozvolna přibírat, pozvolna je myšleno pár gramů měsíčně.

Pro jednu malou želvu stačí půl listu čínského zelí denně (velikostně bych přirovnal k dlani ruky) a jen jí prospěje, když bude mít dvakrát týdně hladovku. Mnohem více želvě ublížíme překrmováním!

Pokud si nejste jistí, zda daná potrava je pro želvu vhodná,  můžete potravu vyhledat na stránkách níže, kde dostanete odpověď.
https://www.thetortoisetable.org.uk/

Nicméně nejsem zastáncem velkého experimentování v potravě. To nejlepší pro želvu, jak už jsem psal výše, nám roste na zahradě, parku nebo louce – tzn. luční strava.

Níže dvě fotky pětiletých želv vroubených, takto vypadá správný vývoj krunýře.

Vápník, základní stavební prvek krunýře

Kromě bohaté potravy na vápník a vlákninu pro správný vývoj krunýře, by měla mít želva stále k dispozici drcené skořápky od vajec a sépiovou kost.

Po rozklepnutí vajíčka a jeho upotřebení skořápky od vajec vymyjeme, necháme den vyschnout, a pak dáme na talířek na 1 minutu na plný výkon do mikrovlnné trouby (lze vypéct i v obyčejné troubě), z důvodu zničení bakterie Salmonely. Sám jsem se ještě nesetkal, že by želva dostala Salmonelu ze skořápek, ale 1 minuta v mikrovlnce je jistota, která nás „nic“ nestojí.

Skořápky potom v hmoždíři rozdrtíme a necháváme želvám volně přístupné v teráriu v misce.

Přes léto pak dospělým želvám pohazuji skořápky do výběhu vcelku (nedrtím).

Vhodná je také sépiová kost, která by měla být, stejně jako vaječné skořápky, stále k dispozici.
Želvy si kousáním do ní zároveň brousí zobák. Pokud leží sépiová kost v teráriu delší dobu a želvy o ni již nejeví zájem, můžeme ji nastrouhat na kuchyňském struhadle (na hrubé straně) a přimíchat do misky se skořápkami, želvy se do ní pak s chutí opět pustí.

Nejsem velkým zastáncem posypávání potravy nějakými doplňky. Nicméně mláďatům v zimním období cca jednou za 14 dní popráším žrádlo jemně namletým uhličitanem vápenatým CaCO3, pomocí obyčejné cukřenky na koláče. To stejné praktikuji i u gravidních samic, před snůškami.

CaCO3 kupuji na váhu v lékárně (v Brně k dostání v Lékárně u Milosrdných bratří).

Je možné použít i jemně mletý krmný vápenec. Vápencem je vhodné na jaře i pocukrovat celý venkovní výběh pro více vápníku v půdě.

Žádné jiné doplňky stravy nepoužívám.