Želvy Brno
  • Příručka pro chovatele
  • Želva zelenavá
  • Nabídka odchovů – Vyprodáno
  • Kontakt
Želvy Brno
  • Příručka pro chovatele
  • Želva zelenavá
  • Nabídka odchovů – Vyprodáno
  • Kontakt

Stavba boudy pro želvy

Pár slov, než se pustíme do díla

Na úplném začátku není vůbec špatný nápad, a dle mě i nutnost, si předem vše tužkou nakreslit na papír. Občas vás napadnou věci, které nejsou hned na první pohled vidět, a tudíž předejdete zbytečným přešlapům, které by vás jinak stály čas a třeba i peníze navíc.

Z nákresu si můžete předběžně spočítat, co vše bude potřeba nakoupit, abyste kvůli každému vrutu nemuseli skákat do obchodu.

Každý má od boudy jiné očekávání, někdo ji má jen na léto a někdo v ní chce mít želvy celou zimu. Dle toho si zvolíme, zda budeme stavět boudu zateplenou nebo nezateplenou. 

Já vám určitě doporučuji alespoň nějakou izolaci, i pokud by měla být zateplena jen 3 cm polystyrenem. I ten želvu ochrání brzo na jaře před přízemními mrazíky a v létě v ní naopak bude chládek.

Při stavbě zateplené boudy musíme počítat s nárůstem stěn o izolaci. Já většinou používám 6 cm polystyren + 19mm palubka a 15mm OSB deska, tudíž celková tloušťka každé stěny je 9,4 cm. Takže pokud chceme vnitřní prostor 120 x 60cm, venkovní rozměr bude cca 139 x 79 cm. 

Doporučení: Vnitřní rozměr boudy bych zcela jistě nestavěl menší než 80 x 40cm, na výšku ne nižší než 40cm.

Chápu, že pro jednu malinkatou želvu o velikosti dvacetikoruny se to nyní může zdát jako zbytečný luxus, ale menší prostory by se mohly v létě přehřívat a do nízké boudy cca o výšce třeba 30 cm, se vám vleze jen minimum slámy, která výborně na jaře a na podzim izoluje. Nemluvě o tom, pokud byste si chtěli dát do střechy například topnou rohož a boudu temperovat proti mrazům, věřte, že i 40cm není moc. 

A přikoupení další želvy není také nikdy tabu. Prostě když už do toho vkládáte čas, energii a peníze, neudělejte zbytečnou chybu tím, že uděláte boudu jak pro křečka.

A teď už dost řečí a mrkněte, jak jsem se s tím „popral“ já.

Bouda se sedlovou střechou

Na první pohled by se mohlo zdát zhotovení boudy se sedlovou střechou technicky složitější, než se střechou pultovou. Ale mně osobně se tento typ stavěl velmi dobře, možná lépe než bouda se střechou pultovou.

Je pravdou, že zhotovit sedlovou střechu dá trochu více práce, než jen položit na šikmo desku (pultová střecha), nicméně samotná střecha je jen část boudy.

O to více práce nás čeká u boudy s pultovou střechou s vytvořením spodního dílu tzv. základny, kdy u pultové střechy musíme celou základnu řezat do úkosu, abychom docílili spádu k jedné straně.

Naopak u boudy se sedlovou střechou je základna jen „obdélník“, všechny strany stejné, člověk si musí hlídat jen pravý úhel, bez nutnosti řezat a třeba i hoblovat do úkosu.

Takže pokud se teď rozhodujete, kterou boudu zhotovit a více se vám líbí bouda se sedlovou střechou, ale bojíte se pracnosti a složitosti výroby, tak odhoďte všechny obavy – určitě to zvládnete a věřte, že sedlová střecha není technicky nikterak složitější.

Tak a jdeme na to.

Níže uvedená bouda má vnitřní rozměr 110 x 50cm.

Na stěny používám tzv. sandwich systém – tzn. uprostřed je izolace (polystyren) a ta je z obou dvou stran obložena. Je tedy nejprve zapotřebí si zhotovit tzv. kostru, do které vložím izolaci a poté obložím palubkami a OSB deskou.

K výrobě konstrukce používám střešní latě 60 x 40 mm spolu v kombinaci s hranoly 60 x 60 mm.

Jakmile máme jednotlivé díly nařezané, všechny je sešroubujeme.

Nyní můžeme venkovní strany obložit palubkami. Palubky jsou sice drahé, ale úplně bych na nich nešetřil, přece jen jde o venkovní opláštění. Doporučuji o síle alespoň 15 mm, tato bouda je dokonce z 19 mm.

Připevníme panty na zadní straně boudy, ke kterým potom přišroubujeme střešní konstrukci. 

Na vnitřní straně boudy můžeme matičky zapustit do dřeva, aby po zaklopení vnitřní OSB deskou nebyly vidět. Technicky to není potřeba a zapuštěny být nemusí, jde spíše o estetiku.

Konstrukci vyplníme polystyrenem, v tomto případě o síle 60 mm a vnitřek boudy zaklopíme OSB deskami o síle 12 nebo 15 mm. 

Na OSB desku ještě doporučuji natlouct linoleum, které je dobré ohnout také pod boudu. Bouda na něm pak stojí a je lépe odizolovaná od vlhkosti. Rohy poté zalepit neutrálním silikonem. V boudě jistě budete mít hlínu a v létě ji budete kvůli vlhkosti prolévat vodou. Linoleum podstatně prodlouží životnost OSB desek, o estetice ani nemluvím. Už po jedné sezóně OSB deska bez lina moc pěkně nevypadá.

Vrchní strana linolea je olištovaná, zcela záměrně je nahoře vynecháno cca 8cm, abychom mohli celou boudu v zimě zaklopit polystyrenovou plotnou. Plotna se o lištu zarazí, aby nepropadla až ke dnu.

Poté již zhotovíme a přišroubujeme k připraveným pantům střešní konstrukci.

Na konstukci našroubujeme opět OSB desky a ty pobijeme například asfaltovým šindelem.

Zde zmíněněné víko z EXTRUDOVANÉHO polystyrenu a topné rohože na temperování.

Na boudy nedávám žádná dvířka. Jen brzy na jaře a na podzim, kdy se už blíží silnější mrazy, vložím do vchodu kostku polystyrenu.

A máme hotovo! Boudu doporučuji postavit třeba na zámkovou dlažbu nebo jakoukoli jinou betonovou dlažbu, aby nestála na hlíně a tím zbytečně dřevo netrpělo.

Holky, jde se bydlet! 🙂

Nová střecha a základna

Poněvadž i já se pořád učím a v chovu přicházím na věci, které bych po čase udělal jinak a lépe, tak i naše boudy prošly malou proměnou, o kterou se s vámi chci nyní podělit.

Jak už z fotek vidíte, osb střecha se šindelem je pryč a máme tu polykarbonátovou střechu. 

Pořád jsem přemýšlel, jak zařídit, abych želvám a sám sobě nějak prodloužil aktivní sezónu a víc si je užil. Mnozí možná teď namítnou, že šindel byl pohlednější (stejně jako první reakce mojí manželky), možná ano, ale jde nám přece hlavně o želvy, estetika stranou.

I když chovám i jiné druhy, můj chov je zaměřen především na želvu zelenavou a její lokalitní poddruhy. A všichni víme, že hermanni jsou „lenoši“. Na jaře se jim v porovnání se želvou vroubenou a řeckou moc vstávat nechce a na podzim zase první lezou do „duchen“.

Mám několik přátel (chovatelů želv z Itálie) a většina těch co bydlí na severu Itálie, používá různé skleníky a pařníky – na ty já ale bohužel prostor nemám.

Takže střechy z polykarbonátu byly takový kompromis a samotného mě zajímalo, jak to zafunguje. Někteří mě od toho zrazovali. Z důvodu přehřívání a že aktivita želv se výrazně nezmění. 

Přesto jsem se rozhodl to zkusit.

Nemám za sebou dlouhá léta testování, ale už první jaro mě doslova nadchlo.

Začal jsem opatrně, s provizorní střechou a čekal jsem, co se stane, abych zbytečně neinvestoval energii a peníze do věci, která nemá na aktivitu želv valný vliv. 

Ale už po pár dnech želvy pod polykarbonátem lezly a želvy v ostatních boudách měly stále půlnoc. Takže jsem pokračoval dále.

Použil jsem komůrkový polykarbonát o síle 10 mm s UV filtrem. V místě řezu, kde jsou otevřené komůrky, je lepší ukončení přelepit hliníkovou páskou z důvodu, aby se do polykarbonátu nedostávala nečistota. 

Na pásku pak patří ještě krycí lišta. Doporučuji určitě investovat do hliníkových lišt (oficiální označení: Ukončovací lišta Guttaprofil ALU-U elox). 

Plastové lišty vůbec nic nevydrží a po jedné zimě už praskají a je pod nimi vidět nečistota, takže nedoporučuji.

Spoj dvou ploten na hřebenu jsem vyřešil profilem pro plastové palubky (rohový vnitřní), koupíte třeba v hobby marketech. Výhoda je flexibilita profilu, kdy se roh přizpůsobí úhlu (sklonu střechy) jaký potřebujete. Nevýhodou je, že vlivem vysokých teplot se může profil mírně zvlnit, ale jedná se pouze o estetický problém. Nicméně třeba narazíte na lepší řešení.

Poté už stačí je plotny polykarbonátu připevnit ke konstrukci střechy. Ideálně nerezovými vruty s gumovou podložkou a máme hotovo.

Protože jsem doposud jen „pěl“ superlativy, musím zmínit i nevýhody oproti střeše z osb a šindele.

Je pravdou, že teplota v boudě s polykarbonátovou střechou oproti venkovnímu prostředí dokáže velice rychle stoupat. Samozřejmě záleží i na tom, z čeho máte stěny boudy zhotovené, např. bouda ze ztraceného bednění se tak rychle neprohřeje, jako bouda dřevěná.

Na to je potřeba dávat velký pozor a to hlavně na jaře, kdy želvy ještě nejsou úplně probrané po zimování. I při zatažené obloze a venkovní teplotě 9 stupňů je teplota v boudě skoro o 20 stupňů vyšší. 

Pokud svítí sluníčko, vše se i několikrát násobí, takže je běžné, že pokud je venku 20 stupňů ve stínu tak v boudě na sluníčku je teplota kolem 50 stupňů.  

Tudíž je zapotřebí střechy otevírat nebo zakrývat. K zakrytí střechy je možné využít třeba polystyrenové plotny, které jsou jinak přes noc vloženy do boudy, ale lze použít samozřejmě cokoli.

Přes léto mám potom boudy buď otevřené, nebo zaklopené polystyrenovou plotnou, stejně tak jako v zimě. Aby želvy mohly v boudě a chládku odpočívat.

Přestože je nutné více hlídat teploty a na jaře otevírat a překrývat, vnímám tyto prosvětlené domečky jako plus a již bych střechu z osb nedělal.

Základna z polystyrenu

V případě, že chcete v boudě želvy zimovat celou zimu. Je vhodné odizolovat i základnu, na které je bouda postavena, aby nepromrzala od spodu. Nahoře mnou zmíněná základna ze zámkové dlažby vydrží tak maximálně teploty do minus cca 8 stupňů (berte prosím s rezervou, záleží na boudě, temperaci, kde bouda stojí atd.). 

Promrzání lze vyřešit třeba základnou z extrudovaného polystyrenu. Použijeme polystyren minimálně o síle stěny boudy, v mém případě (80 mm). Já řezal plotnu širokou 60 cm na polovinu, takže základna je vysoká 30 cm.

Slepíme nízkoexpanzní montážní pěnou na polystyren, pomoci při lepení (lepší fixaci) nám mohou i vruty do dřeva. 

Já vrchní část ještě zaklopil soklovou lištou z hliníku, ale to není nutné. Dovnitř jsem na stěny nalepil linoleum, aby polystyren byl lépe chráněn, pokud by želvy hrabaly v rohu.

Teď už jen vykopat díru, usadit a nahoru posadit boudu. Mezi boudu a základnu je ještě možné pro lepší těsnost nalepit samolepicí pěnovou pásku, která se využívá jako těsnění do dveří a oken.

Bouda s pultovou střechou

Menší rozměr boudy, která je izolovaná polystyrenem o síle 3 cm, bývá využívána pro úplně malé želvy cca od konce dubna do října.

Vnitřní rozměr boudy je 88 x 48 cm, šířka stěn 6 cm.

Opět začneme sešroubováním rámu.

Potom opláštění z palubek, v tomto případě 18 mm borovice.

Rám vyplníme izolací (polystyren o síle 30 mm) a zaklopíme OSB deskou např. 12 mm.

Na vnitřní prostor boudy je vhodné natlouct linoleum, které chrání boudu před vlhkostí. Linoleum necháme delší, než jsou stěny boudy, a ohneme ho pod boudu, tak aby stěny boudy ležely na něm, opět z důvodu odizolování vlhkosti. 

Na zadní stranu si připevníme panty, ke kterým později přichytíme střešní desku.

A máme hotovo!

Nová střecha z polykarbonátu

FACEBOOK

Želvy Brno

Želvy Brno

Želvy Brno

Dvě mláďata 2018. Graeca ibera anatolien a každá úplně jiná 🤷😉.

   View on Facebook

  • Jaké vybavení si připravit před nákupem malé želvy TESTUDO
  • Kde želvu koupit, kterou vybrat, karanténa a co je to CITES?
  • Čím želvu krmíme
  • Koupání a venčení želvy
  • Zimování a vše kolem něj
  • Stavba boudy pro želvy

Instagram

Želvy Brno

  • Facebook
  • Instagram
© 2020 | Tomáš Bárta | Lucie Přichystalová