Stavba boudy pro želvy

+ jak temperuji svoje boudy

Pár slov, než se pustíme do díla

Na úplném začátku není vůbec špatný nápad, a dle mě i nutnost, si předem vše tužkou nakreslit na papír. Občas vás napadnou věci, které nejsou hned na první pohled vidět, a tudíž předejdete zbytečným přešlapům, které by vás jinak stály čas a třeba i peníze navíc.

Z nákresu si můžete předběžně spočítat, co vše bude potřeba nakoupit, abyste kvůli každému vrutu nemuseli skákat do obchodu.

Každý má od boudy jiné očekávání, někdo ji má jen na léto a někdo v ní chce mít želvy celou zimu. Dle toho si zvolíme, zda budeme stavět boudu zateplenou nebo nezateplenou. 

Já vám určitě doporučuji alespoň nějakou izolaci, i pokud by měla být zateplena jen 3 cm polystyrenem. I ten želvu ochrání brzo na jaře před přízemními mrazíky a v létě naopak zajistí chládek.

Při stavbě dřevěné zateplené boudy musíme počítat s nárůstem stěn o tzv. sandwich systém. Takže se nám vnitřní rozměr o sílu stěn zmenší.

Já většinou používám polystyren o síle 5 nebo 6 cm + 19mm palubka a 15mm OSB deska, tudíž celková tloušťka každé stěny je cca 8,4 nebo 9,4 cm, dle síly polystyrenu.

Doporučení: Vnitřní rozměr boudy bych zcela jistě nestavěl menší než 80 x 40cm, na výšku ne nižší než 40cm.

Chápu, že pro jednu malinkatou želvu o velikosti dvacetikoruny se to nyní může zdát jako zbytečný luxus, ale menší prostory by se mohly v létě přehřívat a do nízké boudy, cca o výšce třeba 30 cm, se vám vleze jen minimum slámy, která výborně na jaře a na podzim izoluje. Nemluvě o tom, pokud byste si chtěli dát do střechy například topnou rohož a boudu temperovat proti mrazům, věřte, že i 40cm není moc. 

Přikoupení další želvy není také nikdy tabu. Prostě, když už do toho vkládáte čas, energii a peníze, neudělejte zbytečnou chybu tím, že uděláte boudu jako pro křečka.

A teď už dost řečí a mrkněte, jak jsem se s tím „popral“ já.

Bouda se sedlovou střechou

Na první pohled by se mohlo zdát zhotovení boudy se sedlovou střechou technicky složitější, než se střechou pultovou, ale mně osobně se tento typ stavěl velmi dobře, možná lépe než bouda se střechou pultovou.

Je pravdou, že zhotovit sedlovou střechu dá trochu více práce, než jen položit na šikmo desku (pultová střecha), nicméně samotná střecha je jen část boudy.

O to více práce nás čeká u boudy s pultovou střechou s vytvořením spodního dílu tzv. základny, kdy u pultové střechy musíme celou základnu řezat do úkosu, abychom docílili spádu k jedné straně.

Naopak u boudy se sedlovou střechou je základna jen „obdélník“, všechny strany stejné, člověk si musí hlídat jen pravý úhel, bez nutnosti řezat a třeba i hoblovat do úkosu.

Takže pokud se teď rozhodujete, kterou boudu zhotovit a více se vám líbí bouda se sedlovou střechou, ale bojíte se pracnosti a složitosti výroby, tak odhoďte všechny obavy – určitě to zvládnete a věřte, že sedlová střecha není, co se týče výroby, nikterak technicky složitější.

Tak a jdeme na to.

Níže uvedená bouda má vnitřní rozměr 110 x 50cm.

Jak už jsem psal, na stěny používám tzv. sandwich systém – tzn. uprostřed je izolace (polystyren) a ta je z obou dvou stran obložena. Je tedy nejprve zapotřebí zhotovit si
tzv. kostru, do které vložím izolaci a poté obložím palubkami a OSB deskou.

K výrobě konstrukce používám střešní latě 60 x 40 mm spolu v kombinaci s hranoly 60 x 60 mm nebo latě 50 x 30 v kombinaci s hranoly 50 x 50 mm.

Jakmile máme jednotlivé díly nařezané, všechny je sešroubujeme.

Nyní můžeme venkovní strany obložit palubkami. Palubky jsou sice drahé, ale úplně bych na nich nešetřil, přece jen jde o venkovní opláštění. Doporučuji o síle alespoň 15 mm, tato bouda je dokonce z 19 mm.

Připevníme panty na zadní straně boudy, ke kterým potom přišroubujeme střešní konstrukci. 

Na vnitřní straně boudy můžeme matičky zapustit do dřeva, aby po zaklopení vnitřní OSB deskou nebyly vidět. Technicky to není potřeba a zapuštěny být nemusí, jde spíše o estetiku.

Konstrukci vyplníme polystyrenem, v tomto případě o síle 60 mm a vnitřek boudy zaklopíme OSB deskami o síle 12 nebo 15 mm. 

Na OSB desku ještě doporučuji natlouct linoleum, které je dobré ohnout také pod boudu. Bouda na něm pak stojí a je lépe odizolovaná od vlhkosti. Rohy poté zalepit transparentním silikonem. V boudě jistě budete mít hlínu a v létě ji budete kvůli vlhkosti prolévat vodou. Linoleum podstatně prodlouží životnost OSB desek, o estetice ani nemluvím. Už po jedné sezóně OSB deska bez lina moc pěkně nevypadá.

Vrchní strana linolea je olištovaná, zcela záměrně je nahoře vynecháno cca 8cm, abychom mohli celou boudu v zimě zaklopit polystyrenovou plotnou. Plotna se o lištu zarazí, aby nepropadla až ke dnu.

Poté již zhotovíme a přišroubujeme k připraveným pantům střešní konstrukci.

Roky jsem na střešní konstrukci připevňoval OSB desky a na ty jsem přibil asfaltový šindel.

Ale pořád jsem přemýšlel, jak zařídit, abych želvám a sám sobě nějak prodloužil aktivní sezónu a víc si je užil.

Mám několik přátel (chovatelů želv z Itálie) a většina těch, co bydlí na severu Itálie, používá různé skleníky a pařníky – na ty já ale bohužel prostor nemám.

Takže jsem se rozhodl udělat střechu alespoň z polykarbonátových ploten a mohu to jen doporučit. Aktivita želv se oproti boudám se šindelem opravdu zvýšila a k šindelu už bych se nevracel!

Použil jsem komůrkový polykarbonát o síle 10 mm s UV filtrem. V místě řezu, kde jsou otevřené komůrky, je lepší ukončení přelepit hliníkovou páskou z důvodu, aby se do polykarbonátu nedostávala nečistota.

Na hliníkovou pásku je dobré ještě navléknout krycí lištu. Doporučuji určitě investovat do hliníkových lišt (oficiální označení: Ukončovací lišta Guttaprofil ALU-U elox). 

Plastové lišty vůbec nic nevydrží, po jedné zimě už praskají a je pod nimi vidět nečistota, takže nedoporučuji.

Spoj dvou ploten na hřebenu jsem vyřešil profilem pro plastové palubky (rohový vnitřní), koupíte třeba v hobby marketech. Výhoda je flexibilita profilu, kdy se roh přizpůsobí úhlu (sklonu střechy), jaký potřebujete. Nevýhodou je, že vlivem vysokých teplot se může profil mírně zvlnit, ale jedná se pouze o estetický problém.

Poté už stačí jen plotny polykarbonátu připevnit ke konstrukci střechy. Ideálně nerezovými vruty s gumovou podložkou a máme hotovo.

Na co je potřeba dávat pozor, mohou být rychle rostoucí teploty v boudě a to hlavně na jaře, kdy želvy ještě nejsou úplně probrané po zimování. Během sezóny už to potom moc neřeším, kolikrát se divím, že želvy jsou uvnitř a nahřívají se a je tam třeba 50 stupňů i více. Musíme jim trochu věřit, pokud by jim to nedělalo dobře, tak odlezou, nikdy jsem z boudy přehřátou želvu neřešil, musíme mít na paměti, odkud pochází a jaké tam panují teploty, mnohem vyšší než u nás.

Takže hlídám si jen jaro. Jak je vidět níže na teploměru, i při zatažené obloze a venkovní teplotě 9 stupňů, je teplota v boudě skoro o 20 stupňů vyšší. 

Pokud svítí sluníčko, vše se i několikrát násobí, takže je běžné, že pokud je venku 20 stupňů ve stínu, tak v boudě na sluníčku je teplota kolem 50 stupňů.  

Tudíž je zapotřebí střechy otevírat nebo zakrývat. K zakrytí střechy je možné využít třeba polystyrenové plotny, které jsou jinak přes noc vloženy do boudy, ale lze použít samozřejmě cokoli.

Přes léto mám potom boudy buď otevřené, nebo zaklopené polystyrenovou plotnou, stejně tak jako v zimě, tak aby želvy mohly v boudě a chládku odpočívat.

Bouda s pultovou střechou

Jako příklad nám poslouží menší bouda, která je izolovaná polystyrenem o síle 3 cm, bývá využívána pro úplně malé želvy, cca od konce dubna do konce října.

Vnitřní rozměr boudy je 88 x 48 cm, šířka stěn 6 cm.

Opět začneme sešroubováním rámu.

Potom opláštění z palubek, v tomto případě 18 mm borovice.

Rám vyplníme izolací (polystyren o síle 30 mm) a zaklopíme OSB deskou např. 12 mm.

Na vnitřní prostor boudy je vhodné natlouct linoleum, které chrání boudu před vlhkostí. Linoleum necháme delší než jsou stěny boudy a ohneme ho pod boudu, tak aby stěny boudy ležely na něm, opět z důvodu odizolování vlhkosti. 

Na zadní stranu boudy si připevníme panty, ke kterým později přišroubujeme plotnu polykarbonátu, která bude sloužit jako střecha.

Pokud bychom potřebovali boudu odizolovat, dovnitř opět můžeme vložit plotnu polystyrenu.

Základna, na kterou boudu postavíme

Aby bouda nestála jen na hlíně, tolik dřevo netrpělo a želvy se nám nepodhrabaly, doporučuji postavit ji třeba na zámkovou dlažbu nebo jakoukoli jinou betonovou dlažbu.

Základna z polystyrenu

V případě, že chcete v boudě želvy zimovat celou zimu, je vhodné odizolovat i základnu, na které je bouda postavena, aby nepromrzala od spodu. Výše zmíněná základna ze zámkové dlažby vydrží maximálně teploty do cca minus 8 stupňů (berte prosím s rezervou, záleží na boudě, temperaci, kde bouda stojí, atd.). 

Promrzání lze vyřešit třeba základnou z extrudovaného polystyrenu. Použijeme polystyren minimálně o síle stěny boudy, v mém případě 80 mm. Já řezal plotnu širokou 60 cm na polovinu, takže základna je vysoká 30 cm.

Slepíme nízkoexpanzní montážní pěnou na polystyren, při lepení (pro lepší fixaci) nám mohou pomoci i vruty do dřeva. 

Já jsem vrchní část ještě zaklopil soklovou lištou z hliníku, ale to není nutné. Dovnitř jsem na stěny nalepil linoleum, aby polystyren byl lépe chráněn, pokud by želvy hrabaly v rohu.

Teď už jen vykopat díru, usadit a nahoru posadit boudu. Mezi boudu a základnu je ještě možné pro lepší těsnost nalepit samolepicí pěnovou pásku, která se využívá jako těsnění do dveří a oken.

Horní víko boudy a temperace

Na víka (strop boudy) používám plotny z EXTRUDOVANÉHO polystyrenu, který má tvrdší konzistenci a nedrolí se tak, jako obyčejný polystyren. Pro lepší manipulaci s víkem je dobré k němu přišroubovat jakékoliv nábytkové úchytky.

Temperace boudy

Na toto téma bychom se mohli bavit hodně dlouho. Temperovat boudu lze mnoha způsoby
a každý chovatel má svůj zaručený recept.

Každopádně, pokud nemáte sklep, což je ideální varianta, nebo nechcete zimovat želvu třeba
v lednici, můžete zimovat v želvu přímo v boudě.

Za předpokladu, že máme zaizolovanou boudu a máme do ní zavedenou elektřinu.

Obecně

V zásadě pro vytápění čehokoli jsou zapotřebí dvě základní věci.

Za prvé – topení, které bude vytvářet teplo. Použít se dají elektrické topné rohože, el. topné kabely, ale může to být třeba i elektrický sušák na ručníky …

Za druhé – termostat, který bude spínat nebo vypínat topení, abychom měli v boudě stále vhodnou teplotu a bouda se nepřehřívala, nebo v ní naopak nemrzlo.

Častá otázka chovatelů bývá, jak silné topení budu potřebovat pro svoji boudu o rozměru XY. Jednoduchá odpověď … NEVÍM. Každá bouda je originál, má jinou izolaci, mrazy na jižní Moravě budou pravděpodobně jiné, než třeba někde na Vysočině nebo na horách. Pokud si nejste jistí, připadá mi velice vhodné první rok želvu v boudě nezimovat, vše si nachystat.
A sem tam v boudě topení během zimy zapnout, abyste viděli, jaké teploty jsou třeba
v extrémních mrazech a tím si topení otestovali.

Důležitým pomocníkem může být třeba wifi teploměr nebo bezdrátová meteostanice s wifi čidly, tím máme teplotu v boudě stále pod kontrolou a já osobně si už zimování bez wifi teploměru nedokáži vůbec představit.

Jak to mám udělané já ?

Jen bych rád podotknul, že toto je pouze popis, jak to dělám já, není to mnou doporučený návod, jak temperovat boudu. Pokud se rozhodnete to udělat stejně, je to jen vaše rozhodnutí a za veškeré úhyny nebo technické problémy nesete zodpovědnost jen Vy !

Na víku mám připevněnu střešní parotěsnou fólii. Ta je k víku připevněna pomocí elektrikářských lišt. Lišty mám přišroubovány vruty do dřeva. Fólii mám na pár bodech (pro jistotu) přilepenu k víku lepidlem, já použil Chemopren.

K vytápění používám topné fólie ULTRATHERM. Ty mám k fólii připevněny jen po krajích (tam kde fólie netopí) hliníkovou lepící páskou. Topná fólie nic neváží, takže to je dostatečné
a el. kabely od fólie mám poté vedeny v el. lištách do místa, kde mám umístěný termostat.

Fólie se prodávají v různých rozměrech a mají různý topný výkon. Proto jsem je rozmístil tak, aby jimi bylo pokryté rovnoměrně celé víko.

Termostatů je v různých terashopech nabízeno nepřeberné množství. Já nejraději používám termostaty WILLHI, které jsou prodávány už i u nás nebo lze objednat přímo z Číny.

Teplotu mám nastavenu většinou kolem 3,5 – 4 stupňů. Ale opět to chce otestovat, jakou teplotu nastavit, každá bouda má jinou tepelnou setrvačnost, stejně jako třeba inkubátor.

Ve velkých mrazech přes víko ještě dávám starý koberec, aby teplo co nejméně unikalo.

Speciální dvířka pro boudy nevyrábím. Celou aktivní sezónu si želvy mohou chodit ven či dovnitř, jak chtějí. Na zimu mám ale udělané dvířka (kostky z polystyrenu) přesně na rozměr vchodu, kterými vchod uzavřu a utěsním.